Hrozny - 27. neděle v mezidobí, Mt 21,33-43 - 8.10.2017

„Když nyní přijde pán vinice, co udělá těm vinařům?“ Řekli mu: „Zlé bez milosti zahubí a vinici
pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odvádět výnos v určený čas.“

 „No páni, to je bašta!“ Jonáš seděl na zídce, pusu ulepenou od sladké šťávy a v ruce stopku od právě snězeného hroznu. „Chceš?“ vytáhl ze sáčku další hrozen a podal ho Johance. Jenže se začaly nebezpečně slétat vosy, tak se šli raději oba umýt. „Taťka říkal, že je letos nejlepší úroda a že si nasadíme ještě pár keřů na dvoře.“ „Nám hrozny ozobávají ptáci,“ povzdechla si Johanka. „My jsme museli koupit sítě. A taky máme bezva kocoura. Leží pořád nahoře na verandě a ptáci se ho bojí. Až budu velký, budu mít tolik keřů, abych mohl pořád jíst hrozny,“ zasnil se Jonáš a šel si pro další.
„To by dnes už opravdu stačilo,“ ozval se z okna maminčin hlas. „Raději si vezměte kbelíky a nastříhejte mi hrozny, ať vám je mohu na zimu zavařit.“ „Hrozny se zavařují?“ divila se Johanka. „Taky se z nich dělá víno,“ zatvářil se Jonáš chytře. „To se nacpou kuličky do sklenice?“ brala si při řeči Johanka nůžky a začala stříhat. „Mami, jak se dělá víno?“ nechtěl se Jonáš jen tak vzdát oblíbeného tématu. „Hrozny se vylisují ve velikém lisu, vymačkaná šťáva se nechá prokvasit. A až se za nějakou dobu kvašení uklidní, stočí se do sklenic a ty se pak prodávají,“ kontrolovala maminka z okna Jonáše, jestli pracuje, nebo jí. „Ten, kdo má víno, ten je i bohatý,“ rozvíjel dál spokojeně Jonáš svůj sen. „Já budu velice bohatý,“ podíval se na Johanku, která nevěděla, jestli to není hloupost, tak nic neříkala a stříhala. Ale pak ji napadlo: „Kdo ti tam bude pracovat? To přece nenaroste samo?“ „Zaplatím si brigádníky,“ věděl si Jonáš rady. „A co když budou mlsní jako ty?“ „Tak je vyhodím a budeš tam pracovat ty.“ „Já?“ divila se Johanka. „Proč já?“ „No protože to bude i tvoje vinice, budeme ji mít spolu,“ rozhodl se velkoryse Jonáš. „Když já mám ale taky moc ráda hrozny“, povzdechla si Johanka. „Tak poprosíme obě mamky, babičku a taťku, oni toho zas tolik nesnědí. U nás bude pracovat jenom ten, komu věříme a kdo nás neošidí,“ uzavřel Jonáš své plánování.
„Mně to nevadí, když nějaký hrozen sníš,“ mrkl na Johanku, která už měla zase plnou pusu, „protože jinak se ti dá docela věřit a držíš slovo. A to je na holku docela výjimečné,“ pochválil ji Jonáš a sám se divil, jak je z těch hroznů nějak na sladko naladěný.


Otázky:

Máte ovocnou zahradu? Co tam pěstujete? Viděl jsi už vinohrad nebo ovocný sad?
Co se na vinohradě všechno dělá? Znal hrozny i Pán Ježíš? O čem bylo evangelium?
Komu svěřil Bůh svůj národ? Myslíš, že Bůh věří i nám, tady v Čechách?


Modlitba:

Pane Ježíši, tys přišel dělat dobro, ale lidé z tvého národa tě zabili. Každý člověk, který dělá něco špatného, se k nim přidává. Pomáhej mi, abych se naučil(a) žít dobře, abys mi věřil a mohl se na mě spolehnout..


Máme se dobře starat o to, co nám Bůh svěřil.
Bůh nám dává důvěru.